Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
DOPADY SOCIÁLNÍ REFORMY Z ROKU 2011 NA NÁSLEDNÝ VÝVOJ SYSTÉMU SOCIÁLNÍ OCHRANY V ČR
Salačová, Kateřina ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Práce se zabývá sociální reformou z roku 2011 realizovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Nejdříve jsou analyzovány jednotlivé reformní kroky. Je sledován vývoj prosazených změn od jejich zavedení do roku 2015 a poté jsou zkoumány finanční a sociální dopady konkrétních změn. Primárním cílem sociální reformy byla vyšší efektivita vynakládaných veřejných prostředků na dávkový systém a jejich celkové snížení. Hlavním výstupem práce je ovšem poznání, že tento cíl reformy splněn nebyl, naopak byla reforma spojena s nadbytečným vynaložením finančních prostředků v čisté výši 10,77 miliardy Kč. Výzkum dále prokázal, že jednotlivé změny měly negativní vliv na životy dotčených lidí. Závěrem je reforma sledována v kontextu potřebnosti jejího provedení a vztažena k předchozím podobně rozsáhlým reformám, jež na území ČR proběhly.
Vývoj regionální politiky zaměstnanosti v Kraji Vysočina v letech 2005 - 2015
Hodková, Petra ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Richterová, Marcela (oponent)
Cílem diplomové práce je provést rozbor trhu práce a vybraných opatření politiky zaměstnanosti v Kraji Vysočina v letech 2005 - 2015 a posoudit jejich vývoj v průběhu sledovaných let. Teoretická část práce se zabývá vývojem politiky zaměstnanosti v Evropské unii a České republice a charakteristikou státní politiky zaměstnanosti. V praktické části je proveden rozbor Kraje Vysočina a analýza krajského trhu práce. Následující část je věnována rozboru jednotlivých opatření politiky zaměstnanosti a charakteristice nového nástroje politiky zaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. V závěru práce jsou navržena doporučení vedoucí ke zlepšení situace na trhu práce v Kraji Vysočina. Hlavním výstupem práce je poznání, že opatření aktivní politiky zaměstnanosti nereagují pružně na vývoj nezaměstnanosti v průběhu sledovaných let, což se projevilo například v případě realizace kurzarbeitu. Výzkum dále prokázal, že financování aktivní politiky zaměstnanosti je významně ovlivněno čerpáním prostředků z Evropského sociálního fondu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.